Vlas je zrohovatělá organická látka nazývaná keratin. Z chemického hlediska vlasy obsahují uhlík, vodík, kyslík, dusík, železo, měď, zinek, jód, 20 různých druhů aminokyselin (Cystein,cistyn,celin, glicyn...) , proteinů, lipidů (např. cholesterin) a vodu (asi 12% hmotnosti vlasu).
Vlas po chemické stránce: Původně měkká buničitá bílkovinná hmota prekeratin se keratinizací neboli rohovatěním mění na pevnou hmotu keratin.
V průměru mají na hlavě nejvíce vlasů světlovlasí lidé (okolo 140.000), nejméně zrzaví (asi 80.000). Každý vlasový kořínek má přitom v průběhu existence (postupně) až 12 vlasů. Průměrná tloušťka vlasu je 42-95 mikrometrů. Muži mají vlasy nejsilnější v týlu, avšak ženské vlasy jsou silnější než mužské. Člověk bez rozdílu na pohlaví má pod pokožkou 2 až 5 milionů vlasových váčků. Počet a druh váčků je dán už při narození. Vlas roste přibližně 2 - 6 let a potom vypadne. Denně vypadne člověku asi 70 - 100 vlasů a to v případě, že nemá s vlasy žádné problémy. Každý den vlasy povyrostou o 0,2 - 0,45 mm.
Padání vlasů se rozděluje na vratné (dočasné) a nevratné. Příčinami vratného vypadávání může být stres, těhotenství nebo například nedostatek vitamínů. Nevratné vypadávání vlasů je důsledkem činnosti mužských hormonů testosteronu a dihydrotestosteronu. Pro omezení vypadávání vlasů je důležitá řada faktorů - zejména dostatečné prokrvení pokožky. Proto se dá vypadávání vlasů zmírnit masáží hlavy.
Různé zbarvení vlasů je dáno hlavně geneticky. Jedině tvar a vnitřní skladba melaninových zrn rozhodují o tom, zda vlasy mají barvu tmavou nebo světlou. Počet pigmentových zrn ovlivňuje pouze intenzitu zbarvení. Člověk samotný většinou klade důraz na společenskou funkci vlasů - upravuje si účes, barvu a délku vlasů.
Vlasy však plní důležitou funkci i z pohledu biologie. Až na několik výjimek jsou přítomny (ve formě srsti nebo chlupů) u všech savců a jejich nejdůležitější funkcí je termoregulace (ať už v teplém nebo chladném prostředí).
